HLAVICKA

Městský úřad

Městské minimuseum

Dokumenty

Úřední deska

Elektronická podatelna

Zpravodaj města

Historie města a okolí

Historie města

Znak a prapor

Části obce a partnerské obce

Historie kostela sv. Anny

Historie kostela Narození Panny Marie

Hudební skladatel E. S. Engelsberg

Těžba zlata

Knihovna

Ubytování a stravování

Služby města

Turistika

Fotogalerie

Kalendář kulturních akcí

3D Mapa

Czech point

Videa z našeho města

Historie a současnost poutního kostela sv. Anny

Tato historie je vzata z listin nalezených za oltářem sv. Anny a poté přepsány. Tento opis pochází z 28. července 1864. Dovolili jsme si vybrat některé úryvky, které jsou přesným opisem z nalezených listin. Tento opis je napsán proloženým písmem.

V roce 1694 všechna školní mládež – ze svého vlastního cítění – došla ve svém myšlení k záměru postavit tuto kapli - Pramáti Ježíše Krista – svaté Matky Anny. Dne 27. Červenec 1694 se započalo s prací všeho druhu. Práce byla zakončena postavením věže a báně dne 27. září 1696 tak, aby kaple sv. Anny mohla být slavnostně vysvěcena. Panem farářem byl tehdy pro obce Andělskou Horu, Vrbno a Světlou, Pan Augusti Becher – současně jako zemský děkan pro Bruntál a Sovinec. Na stavbě se podílelo mnoho prostých lidí – řemeslníků, ale také soudce pan Johan Christ, radní, rychtáři i kněží. Pro stavbu se také konala velká sbírka.

Náboženské cítění k této Svaté Pramáti Kristově rok od roku stoupalo a od roku 1742 tato kaple nestačila pojmout zdaleka ten počet účastníků mší svatých a bylo tomu tak zvláště při oslavách patronky této kaple – Svaté Anny. Počet dítek u zpovědí přesahoval 2000. Sama kaple byla uzounká a pojala, tísnících se 100 osob. Ctitelé Svaté Anny nemohli mít tak dost potěchy pro zbožné rozjímání, stáli-li před kaplí, mnohdy v nepohodě a často ve větru. Bylo zde nebezpečí rozfoukání svatých hostií a tak se též jednou stalo, že vzhůru ke kapli stoupal Pan farář z Velké Moravice, ve větru letící svatou hostii zahlédl a do natažené ruky ji zachytil. Leč upadl a tak se stalo, že mši svatou sloužící Pan farář počínání sledoval a byl tak utvrzen ve svém přesvědčení – na místě se stojící kaplí – postavit Chrám Páně. Anno 1766, s výsostným povolením Velectěného Biskupského milostivého Panství v Bruntále, toto dílo Anno 1769 započato. Roku 1769 stálo již pod střechou a v roce 1770 – dne 26. Července v pátek o svátku Svaté Pramáti Anny, po obdržení schválení od Milostivé Jasnosti – byl kostel zasvěcen. Dne 24. Srpna 1772, za přítomnosti všech dítek z celé farnosti i z mnoha sousedství, byl postaven a vztyčen kříž, který vyšel z dílny tesařského mistra Andrease Niessnera. Prací na stavbě přispěli a práci vykonali občané z Andělské Hory, Světlé, ze Zejfu, Staré Vody, Dětřichova, také Vrbeňáci, z Bretnova, Markvartic, Starého Města, Nové Vsi, Růdné a kdo nejvíce – to byli Pan farář, Pán Bůh a Svatá Matka Anna. Všechno bude jimi oplaceno Všem. Ku dnešnímu dni bylo na tuto STAVBU použito a hotově zaplaceno 5253 Zlatých. Na úplné dokončení bude ještě zapotřebí 200 zlatých k postavení oltářního Svatostánku, kazatelny a varhan.“

O tuto stavbu se postaral tehdejší farář pan Becher, kterému však pomáhali ještě další kněží z Řádů Německých Rytířů. V tomto období zuří v okolí boje Rusů a Turků, kteří za sebou zanechávají jen spoušť a vypleněná města. Příčinu je zapotřebí hledat v Polsku, ve spojitosti s volbou jejich krále, kterou tolik podporuje Rusko. Čeká se, že opět dospěje ke sblížení. Sblížením mohou být Turci vyřízeni – ničeho totiž doposud nemají. Nestojí nic v cestě ukončit mírové jednání smírem za přispění Rakouského a Pruského lid. V důsledku těchto válek v zemi vyvstává hladomor. Kdy lidé zabíjejí dobytek, ale také koně a psi, aby nezemřeli hlady. Mnozí trpí a umírají na nemoce. Ustalo i obchodování, neboť lidé neměli peníze. Autor se však zmiňuje, že okolní státy jsou na tom mnohem hůře. Lidé se utíkali ke sv. Anně a prosili za konec toho utrpení.

Kostel sv. Anny po válkách mnoho utrpěl, lidé se rozhodli znovu jej zvelebovat. „Obraz byl namalován Panem Greipelem, císařským dvorním malířem ve Vídni. Pan Anton Heyek, tehdejší starosta, obraz koupil a zaplatil a věnoval ho kostelu Sv. Anny na známem již kopci. Kostel zpravoval Titl. Pan Martin Niesner, tehdejší Pan farář který také kostel stavěl. Roku 1786, podkostel Sv. Anny byl od chvalitebné obce Město Andělská hora prostřednictvím císařského komisaře odkoupen, ovšem s rozkazem – tento kostel strhnout. V roce 1795 na žádost k císaři Františku II. k uctění a konáni Božích služeb kostel vrácen. Obraz byl při znovu otevření kostela císařským Okresním úřadem, darován Rázové. Obraz zůstal neošetřován do r. 1795 a toho roku 14. listopadu byl vypátrán Josefem Staudingerem, ale ve stavu velmi schátralém, prolámán, propíchán, se škodami, které lze na obraze napáchat. 19. března 1796 byl obraz restaurován a uveden do původního stavu. Tento obraz byl v roce 1823 v čase okolo Sv. Anny Panem farářem Josefem Schusche, malířem Franzem Janecito z Čech vylepšen, očištěn, na zdi (kvůli její vlhkosti) o něco posunut a potřen fermeží. V tudo byl též vyroben nově oltářní stůl. Správcem města byl toho času Pan Ignac Leyrer, policii velel Pan Alois Schleser, který také zaplatil oltářní stůl. Toho roku o svátku Sv. Anny měl v kostele kázání Pan Děkan ze Šumperka Florian Siers a slavnou mši sloužil v tomto roce nově zvolený Děkan Johann Reichel z Bruntálu.“ Od těch dob se kostel z vnější strany po částech opravoval, ale s renovací interiéru se započalo 5. července 1864. V klenbě se objevily trhliny a odstranit je bylo jednou z nejtěžších prací. Musela být postavena lešení, protože jen tak se mohli dát 4 zedníci do práce. Dnem 20. července práci vykonali a dokončili. V té době se usazuje boční Oltář - pro tento záměr bylo zapotřebí zazdít jednu z bran. Zazděny byly jedny schody vedoucí na chór. Provedla se také oprava varhan a zazdění okna u měchů neboť nepřízeň počasí je poškozovala. Všechny výdaje s opravami spojené – zedníci, řemeslníci, materiál a stavba lešení - vynesli 135 zlatých Rakouské měny.

OBRAZ SV. ANNY

12. 7. 2006 se po mnoha letech do kostela sv. Anny navrátil původní obraz. Nainstalování obrazu provedli pracovníci obecního úřadu včetně pana starosty a naši dva kostelníci. První zmínka o obraze se objevuje v kronice sv. Anny v roce 1770. Obraz byl restaurován třikrát. První oprava byla provedena 19. 3. 1796, kdy byl obraz restaurován do původní podoby. V roce 1823 byl obraz ošetřen, očištěn a natřen fermeží. Poslední restaurace obrazu byla provedena ve dvou etapách. V první etapě roku 2003 byl restaurován samotný obraz za podpory ministerstva kultury ve výši 128.000,- Kč a obce ve výši 48.000,- Kč. Opravu provedla akademická malířka Magdalena Černá. Ve druhé etapě roku 2005 byl restaurován rám obrazu akademickou malířkou opět M. Černou v Praze. Ministerstvo kultury přispělo částkou 115.000,- Kč a obec 30.000,- Kč. Tato částka však nestačila na opravu a bylo zažádáno o dodatečné krytí 40.000,- Kč. Ministerstvo kultury uhradilo částku 30.000,- Kč a obec 10.000,- Kč.

PICT0002.JPG
PICT0004.JPG
PICT0005.JPG
PICT0006.JPG
PICT0007.JPG
PICT0008.JPG
PICT0009.JPG

 

OPRAVA VARHAN

V roce 2010 se díky projektu „Pouť ke sv. Anně“, který podpořila nadace OKD finančním příspěvkem ve výši třistatisíc korun, povedlo opravit varhany v poutním kostele sv. Anny na Annabergu. Práce započala v srpnu roku 2010 firmou SOPRAN pod vedením Martina Tvarůžky z Bílovce. Ukončení prací se plánuje na konec března roku 2011.

Součástí tohoto záměru je také restaurování dvou rámů obrazů - Vjezd do Jeruzaléma a Kristus v krajině, které jsou umístěny v kostele. V následujícím období bude zhotovena informační tabule a samozřejmě se bude konat každoroční pouť na svátek sv. Anny.

Varhany pocházejí z roku 1890 jsou vyrobeny krnovskou firmou Rieger-Kloss. V nástroji je použit systém, kterému se říká mechanická kuželka. Než započalo samotné zrestaurování a vyhotovení nových píšťal, musely se varhany zbavit prachu, umýt vodou a poté natřít nátěrem proti červotočům a dřevokazným houbám. Na poškození varhan se podílel nejen čas, ale převážně také vandalové, kteří poničili táhla a píšťaly. Píšťaly nacházející se ve předu byly za války zabaveny a nahrazeny levnějšími zinkovými píšťalami, ty se při restaurování varhan vyměnily za kvalitní cínové.

1P8101199.JPG
1P8101201.JPG
1P8101213.JPG
1P8101215.JPG
1P8101219.JPG
1P8101220.JPG
1P8101227.JPG
1P8111234.JPG
1P8111238.JPG
1P8111242.JPG
2P8111248.JPG
2P8111250.JPG
2P8111259.JPG
2P8111268.JPG
2P8121274.JPG
2P8121278.JPG
2P8131299.JPG
2P8131308.JPG
2P8131315.JPG
3PB191466.JPG
3PB191467.JPG
3PB191468.JPG
3PB191479.JPG
3PB191486.JPG
3PB191494.JPG
3PB191504.JPG
3PB191506.JPG
3PB191515.JPG

 

 

OPRAVA OBRAZŮ: VJEZD DO JERUZALÉMA A KRISTUS V KRAJINĚ

Roku 2010 byly do kostela nainstalovány obrazy Vjezd do Jeruzaléma a Kristus v krajině za podpory ministerstva kultury. U obou obrazů se jedná o olejomalbu na plátně pocházejících z 18. století od neznámých autorů. Restaurátorkou těchto obrazů byla akademická malířka a restaurátorka MgA. Blanka Valchářová. Následující text i fotografie jsou převzaty z Restaurátorské zprávy obou obrazů od již zmiňované restaurátorky B. Valchářové.

Obraz: Vjezd do Jeruzaléma

Rozměrné plátno bylo v mezním kritickém stavu. Došlo k uvolnění sešitých částí a řadě perforací. Perforace jsou orientovány vertikálně i horizontálně, podle čistého řezu se dá předpokládat, že se jedná o vandalismus. Jelikož plátno postrádalo napínací rám, došlo k jeho silnému zvlnění. Malba v okolí perforací a ruptur se nedochovala. Čitelnost plochy obrazu byla odhadem 10%, kolem 90% plochy bylo nečitelné. Malba byla rovněž uvolněna od podkladu. Rubová strana byla silně znečištěna. Některé indicie poukazovaly na napadení plísněmi.

01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
07.jpg
08.jpg
09.jpg

Obraz: Kristus v krajině

Obraz se skládá ze tří částí k sobě sešitých, které se však rozpadly. Obraz byl poničen také mechanicky, mnohé perforace byly dílem vandalismu. Obraz postrádal napínací rám a došlo tedy ke zvlnění plátna. Přibližně uprostřed obrazu byl vyříznut čtverec o velikosti 10 x 10 centimetrů, který se nedochoval. Malba v okolí perforací a ruptur se nedochovala. Zbylé plochy byly silně krakelované se silnými nánosy závěrečného laku, který se zakalil a způsobil velmi malou čitelnost malby. Malba byla rovněž uvolněna od podkladu. Některé indicie ukazovaly na napadení díla plísněmi.

01.jpg
02.jpg
03.jpg
04.jpg
05.jpg
06.jpg
07.jpg
08.jpg